Asassin

Bratři končili svou sešlost dost pozdě, ať už proto,
že se jednání protáhlo kvůli dalšímu anonymnímu dopisu,
který sliboval všem bratrům to poslední, co by si každý z nich přál
a nebo prostě jenom proto, že se jim nechtělo domů, kde je čekala
s největší pravděpodobností smrt.

Dříve, když jich bylo několik desítek by se nebezpečí postavili čelem, tenkrát věděli, že zmáčknutý paniknoflík pro ně znamená jistou pomoc nejméně dvou bratrů, ale teď? Bratrstvo bylo systematicky vyvražděno nějakým maniakem, který podle informací těch kteří přežili (A těch bylo po čertech málo.) a náhodných svědků, nejen, že byl téměř imunní proti magii bratrstva a odrážel ty směšné ohnivé koule a kletby zpátky na bratry, ale ještě navíc se pohyboval tak rychle, že většina jeho obětí zemřela dříve než si uvědomila, že na ně vůbec někdo útočí. Bratrů zbylo už jen pět. Pět těch nejvyšších, nejosvicenějších, ale na druhou stranu i nejzranitelnějších, vůdců, kteří sice ovládali všechna nejmocnější kouzla, ale až na vyjímky nebyli nikdy v akci a jejich obřadní meče sloužily celá léta jen právě k náboženským účelům. Kolem stolu vládlo ticho, Neznámý pozorovatel by řekl, že je až vtipné, jak se u obrovského kulatého stolu schází už jen pět z třiceti členů rady. "No bratři už bychom asi měli jít, nepřítel, ať už je jakkoli silný, by neměl podléhat dojmu, že se ho snad bojíme." Řekl bratr Nikodemus. Bratr generál Klaudius se pomalu zvedl a vydal se k východu." Tak nashle v pekle." Utrousil k bratřím tichou poznámku. Zbývající čtveřice se na sebe podívala, Ve třech obličejích byl vidět strach. Přesto se ale po chvíli vstali a vydali se ven.

Klaudius Vyšel z hlavní budovy, prošel vrátnicí a vydal se směrem ke své ubikaci. Je to jen pět set metrů." říkal si v duchu. Už vytahoval vstupní kartu, když se spozarohu vynořila postava. Klaudius sebou trhnul, zastavil se a upřel na cizince zrak. Kde už ho sakra viděl, to nevěděl ale mělo to souvislost s bratrstvem.Sáhl po zbrani... ...Jaké ale bylo jeho zděšení když ji nenahmatal a když ji cizinecvytáhl ze za opasku a ukázal mu ji. Nebylo pochyb, byla to klaudiova zbraň, což znamenalo že cizinec musel ošálit Klaudiovy smysly."Je to buď přeběhlík z bratrstva nebo vyslanec černé legie, jakýsi temný paladin", kdysi o nich slyšel, ale pokládal to za žvatlání starců těsně před smrtí."Tyhle potvory uměj jak základní magii bratrstva tak atentátnictví ale hlavně magii černé legie." Pomyslel si.Cizinec přišel blíž ke klaudiovi, jeho ruka prudce vylétla a zasáhla Klaudia do krku. Klaudius se pomalu sesunul k zemi, Na tváři překvapení a zároveň děs, po postavě v černém nebylo ani památky,u nohou mu ležela jeho zbraň.

Stern vyšel z komplexu a zamířil k ubikaci v třetím sektoru. Stern míjel jednu lampu za druhou a světla kolem něj tvořila ty nejprapodivnější stíny, nerad to přiznával ale měl strach. Po těch letech co strávil v bratrstvu, poté co za sebou měl několik set hodin výcviku na odbourání strachu měl prostě strach. Jeden z těch stínů se však přibližoval a pomalu Sterna sledoval.Stín zmizel a znenadání se ocitl za Sternovými zády a než se stern stačil otočit tak mu přitiskl na záda nějaký předmět. Sternovi explodoval hrudník a ven se vyvalil oblak toho, co ještě před chvílí bylo uvnitř, to vše se odehrálo v tichosti, jen s nepatrným šplouchnutím, žádný výbuch nebo výstřel, prostě nic.

Arnagus vyšel na parkoviště a obklopila ho mlha, bylo to zvláštní, cestou dolů, průzorem žádnou mlhu neviděl. Pomalu se plížil s rukou na jílci meče tím směrem kde tušil svůj vůz. Konečně narazil na předek svého T2500 a s velkou ůlevou nasedl dovnitř. Zapnul autopilota a zadal souřadnice domů. neujel ani 500 metrů když v tom se auto zastavilo. Mlha náhle zmizela a před autem se objevila černá postava a namířila na něj malou krabičku. "Cha, tohle auto je jeden velkej pancíř." Usmál se Arnagus. Po chvíli ale znejistěl a chytl se dveří, byly zamčené. Popadla ho panická hrůza. v tom cizinec zmáčkl spoušť a auto se doslova vypařilo. Postava v černém jen odhodila krabičku do ohně a zmizela za nejbližším rohem.

Kadakis uslyšel výbuch a otočil se, před ním stála postava v černém. vytáhl bratrský obřadní meč a zaujal obranný postoj. Postava v černém se začala smát, nebylo jí sice vidět do tváře, ale ten tichý, vlezlý smích se Kadakisovi vetřel do vědomí a zcela ho ovládl. Kadakis měl náhle pocit že nic nemá v životě smysl, bál se. Bál se žít dál. průmyslová kamera protější banky zachytila to jak se bratr najednou zastavil vytáhl meč a po chvíli ho obrací proti sobě a vráží si ho do břicha.

Nikodenus taky uslyšel výbuch, pousmál se, jedinný byl úplně klidný. Šel dál na místo kde měl sraz. Došel pod lampu na křižovatce šesté a šestašedesáté ulice a opřel se o ní. Ze stínu vystoupil černý. "Už jsem na tebe čekal" Začal Nikodemus. "Dobrá práce, tady je tvá odměna" A podal mu Čip. "Dík, ale za prachy nedělám." "Cože dyť sme se dohodli a co teda chceš?" "Chci tvoji duši." Pokračoval klidným hlasem černý. "Myslím, že likvidace bratrstva by mohla jako důvod stačit." "zbláznil ses, to tys je zabil." "byl sem jenom nástrojem v tvých rukou, naučil jsi mě jak odvracet kouzla a ošálit bystré smysly bratrů." "No a co." "No to bys jako dobrý bratr neměl a zvláště když ještě pořád nevíš kdo jsem." V tom se černý vymrštíl, chytl Nikodema pod krkem a obrovskou silou ho zvedl do výšky. "No, Dost řečí, je čas na to abys spatřil mou pravou tvář" černý si volnou rukou pomalu sundal masku a jak to udělal začal se zvětšovat. Pod maskou se objevil Krvavě rudý obličej, tlama plná octrých jako nože dlouhých zubů, nozdry, dva ohromné rohy vyrůstající z čela a oči barvy plamene. "To že v peklo nevěříš Nikodéme ještě neznamená, že neexistuje a ty jsi s ním uzavřel smlouvu, uzavřel jsi smlouvu s Černou legií a to se nyvyplácí, tou smlouvou jsi zaprodal duši." Nikodenus na to nevěřícně zíral, připadalo mu to jako ten nejhorší sen. Vtom je oba zalilo světlo. Nikodemus byl náhle sám. Zatmělo se mu před očima a cítil jak jeho tělo dopadá na dlažbu, jeho duše však měla namířeno mnohem hlouběji. ulicí se nesl ještě několik minut poté dábelský smích...